![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVIf9aervQ7ubKXBGnFKAWdObt6qTXFtLtVbNOeSuNiD5Ykb-XdKbob_tA_A10itnIFi7Z72YAPj3clZi_RhTtse_A1LbLmns7DHiCr0f8DdlHJFCGbF3X0PeYYhhcGeG0JCtK4q3hILA/s1600/DSC_0806.JPG) |
Věneček |
Pravé české žloutkové věnečky se připravují z odpalovaného těsta. To je jediné těsto, ze kterého jsem měla dlouhou dobu respekt. Opravdu mi to trvalo hodně dlouho, než jsem se rozhoupala a do přípravy těsta se pustila. K mému překvapení se ukázalo, že to není vůbec nic těžkého, ba právě naopak. Příprava je snadná a výsledek stojí za to. Ze všeho nejvíc mě teď baví sedět před troubou a přes okýnko sledovat jak těsto roste a nafukuje se. Je to nádhera!
Nestudovala jsem sice žádné historické kořeny, ale podle mě je odpalované těsto zřejmým pojítkem české a francouzské cukrařiny, možná i kuchyně jako takové. Klasika francouzských a českých cukráren spočívá právě v odpalovaném těstě. Stačí si vzpomenout na francouzské Éclairs nebo slavnostní Croquembouche a české Věnečky a Větrníky. Hezké...obojí mám hrozně ráda:-)